|

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY č. 361/ 10 až 24
ZÁKON
o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České
republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
HLAVA II
PROVOZ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
Díl 2
Provozovatel vozidla
10
Povinnosti provozovatele vozidla
(1) Provozovatel vozidla nesmí
a) přikázat ani dovolit, aby bylo v provozu na pozemních
komunikacích užito vozidlo, které nesplňuje podmínky stanovené zvláštním
právním předpisem,2)
b) svěřit řízení vozidla osobě, která nesplňuje podmínky
3 odst. 2,
c) svěřit řízení motorového vozidla osobě, která nesplňuje
podmínky podle 3 odst. 3.
(2) Provozovatel vozidla je povinen zajistit, aby barevné provedení a označení
vozidla nebylo zaměnitelné se zvláštním barevným provedením vozidel
Vojenské policie podle zvláštního právního předpisu,12)
policie podle zvláštního právního předpisu13) a celní správy
podle zvláštního právního předpisu.14)
Díl 3
Pravidla provozu na pozemních komunikacíchOddíl 1
Jízda vozidly
11
Směr a způsob jízdy
(1) Na pozemní
komunikaci se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při
pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak.
(2) Na krajnici smí
řidič motorového vozidla vjet jen při zastavení a stání nebo, jestliže
je to nutné, při objíždění, vyhýbání, odbočování nebo otáčení; přitom
musí dbát zvýšené opatrnosti.
12
Jízda v jízdních pruzích
(1) Mimo obec se
na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na
vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních
pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění,
otáčení nebo odbočování.
(2) V obci na
pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na
vozovce v jednom směru jízdy smí řidič motorového vozidla užívat k jízdě
kteréhokoliv jízdního pruhu; přitom se nepovažuje za předjíždění,
jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním
pruhu. Pokud by vozidla jedoucí současně ve všech jízdních pruzích bránila
v jízdě rychleji jedoucímu vozidlu, musí řidič jedoucí v levém krajním
jízdním pruhu tento pruh co nejdříve uvolnit; to neplatí, užívá-li řidič
levého krajního jízdního pruhu k odbočování, otáčení nebo při souběžné
jízdě podle odstavce 3.
Řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující
3 500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního
motorového vozidla a motocyklu s nejvyšší povolenou rychlostí do 45 km.h-1
smí levý krajní jízdní pruh užít k jízdě, jen jestliže je to nutné k
objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.
(3) Je-li na
pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy
taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé proudy vozidel, v nichž řidič
motorového vozidla může jet jen takovou rychlostí, která závisí na
rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou jet motorová vozidla souběžně
(dále jen "souběžná jízda"); přitom se nepovažuje za předjíždění,
jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním
pruhu.
(4) Na pozemní
komunikaci o třech nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v
jednom směru jízdy smí řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující
3 500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního
motorového vozidla a motocyklu s nejvyšší povolenou rychlostí do 45 km.h-1
užít k jízdě výhradně dvou jízdních pruhů nejbližších k pravému
okraji vozovky; v ostatních jízdních pruzích smí jet, jestliže je to nutné
k objíždění, otáčení nebo odbočování.
(5) Přejíždět
z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a
neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom
musí dávat znamení o změně směru jízdy. Při souběžné jízdě umožní
řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto
pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet
tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící
mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu.
Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo zřejmé, který
z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém jízdním pruhu ohrozit
řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.(6) Před vjetím
do průběžného pruhu musí řidič užít připojovacího pruhu; kde připojovací
pruh není, musí dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím v průběžném
pruhu.
(7) Nejsou-li jízdní
pruhy na vozovce vyznačeny, rozumí se pro účely odstavců 3 a 5 jízdním
pruhem část vozovky dovolující jízdu vozidel jiných než dvoukolových
(motocyklů) v jízdním proudu za sebou.
13
Jízda ve zvláštních případech
(1) Podél nástupního
nebo ochranného ostrůvku se jezdí vpravo; vlevo se smí jet jen tehdy, brání-li
jízdě vpravo překážka nebo jestliže je to bezpečnější s ohledem na
rozměry vozidla nebo nákladu. Při jízdě podél nástupního nebo ochranného
ostrůvku je nutno dbát zvýšené opatrnosti. Podél tramvaje se jezdí
vpravo, pokud není dopravní značkou "Objíždění tramvaje"
povolena jízda vlevo.
(2) Na tramvajový
pás v úrovni vozovky se smí v podélném směru vjet jen při objíždění,
předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní
komunikaci, nebo vyžadují-li to zvláštní okolnosti, například není-li
mezi tramvajovým pásem a okrajem vozovky dostatek místa; tramvajový pás zvýšený
nad nebo snížený pod úroveň vozovky nebo od vozovky jinak oddělený například
obrubníkem se smí přejíždět jen příčně, a to na místě k tomu přizpůsobeném.
Při vjíždění na tramvajový pás nesmí řidič ohrozit ani omezit v jízdě
tramvaj.
14
(1) Je-li vyznačen
jízdní pruh dopravní značkou "Vyhrazený jízdní pruh" (dále jen
"vyhrazený jízdní pruh") pro určitý druh vozidel, platí pro řidiče
ostatních vozidel obdobně 13 odst. 2, a je-li vyhrazený jízdní pruh
vyznačen na tramvajovém pásu, též 21 odst. 7.
(2) Přejíždí-li
řidič vozidla, pro které je vyhrazen jízdní pruh, z vyhrazeného jízdního
pruhu do přilehlého jízdního pruhu, řidič vozidla jedoucí v tomto pruhu
mu to musí umožnit snížením rychlosti jízdy, popřípadě i zastavením
vozidla. Řidič vozidla ve vyhrazeném jízdním pruhu je povinen dávat znamení
o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče ostatních vozidel.
(3) Jede-li
vozidlo, pro které je vyhrazen jízdní pruh, ve vyhrazeném jízdním pruhu
nebo tramvaj jinou rychlostí než ostatní vozidla jedoucí stejným směrem,
nejde o vzájemné předjíždění.
(4) Je-li provoz
ve vyhrazeném jízdním pruhu vyznačeném na tramvajovém pásu řízen světelnými
signály pro tramvaje, řídí se řidič vozidla jedoucí v tomto jízdním
pruhu těmito světelnými signály.
15
(1) Za vozidlem
hromadné dopravy osob, které zastavilo v obci v zastávce bez nástupního
ostrůvku nebo bez nástupiště na zvýšeném tramvajovém pásu, musí řidič
jiného vozidla zastavit vozidlo; je-li v zastávce více vozidel hromadné
dopravy osob, musí zastavit za druhým z nich. V jízdě smí pokračovat
teprve tehdy, neohrozí-li již cestující, kteří nastupují nebo vystupují.
To neplatí, zastaví-li autobus nebo trolejbus u okraje vozovky.
(2) Za autobusem s
označením "Označení autobusu přepravujícího děti", který
zastavil v označené zastávce, musí řidič jiného vozidla zastavit vozidlo.
Pokračovat v jízdě může až po odjezdu autobusu ze zastávky. Řidiči
protijedoucích vozidel musí přihlédnout k možnosti vběhnutí dětí do
vozovky a jízdu přizpůsobit tak, aby děti nebyly ohroženy.
16
Objíždění
Řidič, který při
objíždění vozidla, jež zastavilo nebo stojí, nebo při objíždění překážky
provozu na pozemních komunikacích anebo chodce vybočuje ze směru své jízdy,
nesmí ohrozit ani omezit protijedoucí řidiče a ohrozit ostatní účastníky
provozu na pozemních komunikacích. Přitom musí dávat znamení o změně směru
jízdy.
17
Předjíždění
(1) Předjíždí
se vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr jízdy vlevo a
není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. Při jízdě v připojovacím
nebo odbočovacím pruhu se smí vpravo předjíždět též vozidlo jedoucí v
průběžném pruhu. Odbočovací pruh je přídatný jízdní pruh určený pro
odbočování (vyřazování) vozidel z průběžného jízdního pruhu.
(2) Řidič, který
při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí dávat znamení o
změně směru jízdy a nesmí ohrozit ani omezit řidiče jedoucí za ním.
(3) Řidič, který
se po předjetí zařazuje před vozidlo, které předjel, musí dávat znamení
o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ani omezit řidiče vozidla, které předjel.
(4) Řidič předjížděného
vozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak bránit předjíždění.
(5) Řidič nesmí
předjíždět
a)
nemá-li před sebe rozhled na takovou vzdálenost, která je nutná k
bezpečnému předjetí,
b)
jestliže by se nemohl bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla,
která hodlá předjet,
c)
jestliže by ohrozil nebo omezil protijedoucí řidiče nebo ohrozil jiné
účastníky provozu na pozemních komunikacích,
d)
na přechodu pro chodce a bezprostředně před ním,
e)
dává-li řidič vpředu jedoucího vozidla znamení o změně směru jízdy
vlevo a není-li možné předjetí vpravo podle odstavce 1 nebo předjetí
v dalším volném jízdním pruhu vyznačeném na vozovce v tomtéž směru
jízdy,
f)
na křižovatce a v těsné blízkosti před ní; tento zákaz neplatí
pro řidiče jedoucího po hlavní pozemní komunikaci, nebo jde-li o předjíždění
vpravo podle odstavce 1; na křižovatce s řízeným provozem smí předjíždět
jen při světelném signálu nebo pokynu "Volno",
g)
na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním.
18
Rychlost jízdy
(1) Rychlost jízdy
musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu,
předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní
komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným
okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby
byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.
(2) Řidič nesmí
a)
snížit náhle rychlost jízdy nebo náhle zastavit, pokud to nevyžaduje
bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
b)
omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména bezdůvodně
pomalou jízdou a pomalým předjížděním.
(3) Řidič
motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500
kg a autobusu smí jet mimo obec rychlostí nejvýše 90 km.h-1; na dálnici
a silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 130 km.h-1. Řidič
jiného motorového vozidla smí jet rychlostí nejvýše 80 km.h-1.
(4) V obci smí
jet řidič rychlostí nejvýše 50 km.h-1, a jde-li o dálnici nebo
silnici pro motorová vozidla, nejvýše 80 km.h-1.
(5) Řidič nesmí
překročit nejvyšší povolenou rychlost vozidla,2) a jde-li o jízdní
soupravu, nejvyšší povolenou rychlost žádného z vozidel soupravy.
(6) Místní úpravou
provozu na pozemních komunikacích podle 61 odst. 2 lze nejvyšší
dovolenou rychlost podle odstavců 3 a 4 snížit.
(7) Místní úpravou
provozu na pozemních komunikacích podle 61 odst. 2 lze nejvyšší
dovolenou rychlost podle odstavce 4 zvýšit, maximálně však o 30 km.h-1.
(8) Při použití
sněhových řetězů na vozidle smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km.h-1.
(9) Ustanovení
odstavců 3, 4 a 8 neplatí pro řidiče zpravodajských služeb15) a
stanovených útvarů policie, je-li to nezbytně nutné k plnění úkolů
stanovených zvláštním právním předpisem,16) je však povinen
dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost silničního provozu na
pozemních komunikacích. Útvary policie stanoví ministr vnitra.
19
Vzdálenost mezi vozidly
(1) Řidič
vozidla jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za ním dostatečnou bezpečnostní
vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení
rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním.
(2) Řidič
motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500
kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 10 m, a zvláštního
vozidla2) musí mimo obec zachovávat za vozidlem jedoucím před ním
takovou vzdálenost, aby se předjíždějící vozidlo mohlo před něj bezpečně
zařadit; to neplatí, připravuje-li se k předjíždění, při předjíždění
a při souběžné jízdě.
(3) Řidič, který nehodlá nebo nemůže projet podél tramvaje vpravo, musí
za ní jet v takové vzdálenosti, aby umožnil projetí podél tramvaje ostatním
řidičům.
20
Vyhýbání
Řidiči protijedoucích vozidel se vyhýbají vpravo, včas a v dostatečné míře.
Nemohou-li se bezpečně vyhnout, musí dát přednost v jízdě ten, na jehož
straně jízdy je překážka nebo zúžená vozovka. Musí-li jeden z nich
couvat, učiní tak ten, pro něhož je to snazší nebo méně nebezpečné.
Není-li možno se vyhnout protijedoucí tramvaji vpravo, vyhýbá se jí vlevo.
21
Odbočování
(1) Při odbočování na křižovatce nebo na místo ležící mimo pozemní
komunikaci musí řidič dávat znamení o změně směru jízdy; při odbočování
nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opatrnosti.
(2) Vyžadují-li to okolnosti, například při přepravě dlouhého nákladu,
musí řidič zajistit bezpečné odbočení pomocí způsobilé a náležitě
poučené osoby.
(3) Před odbočováním vpravo se musí řidič zařadit co nejblíže k pravému
okraji vozovky; musí-li přitom s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu
vybočit ze směru své jízdy vlevo, dává vždy jen znamení o změně směru
jízdy vpravo. Před odbočováním vlevo se musí zařadit co nejdále vlevo v
části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry vozidla
nebo nákladu a šířku vozovky. Odbočují-li řidiči protijedoucích vozidel
vlevo, vyhýbají se vlevo.
(4) Řidič, který při odbočování opouští průběžný pruh, musí co
nejdříve vjet na odbočovací pruh, je-li vyznačen.
(5) Řidič odbočující vlevo musí dát přednost v jízdě protijedoucím
motorovým i nemotorovým vozidlům, jezdcům na zvířeti, protijdoucím
organizovaným útvarům chodců a průvodcům hnaných zvířat se zvířaty,
tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním
pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen.
(6) Řidič odbočující vpravo musí dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím
ve vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen. Tam,
kde je povolena jízda podél tramvaje vlevo, musí dát přednost v jízdě i
tramvaji.
(7) Tramvaj, která při odbočování nebo jiné změně směru jízdy křižuje
směr jízdy vozidla jedoucího po její pravé nebo levé straně a dává
znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě.
22
Jízda křižovatkou
(1) Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci
označené dopravní značkou "Dej přednost v jízdě!" nebo "Stůj,
dej přednost v jízdě!" musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo
jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo
organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím
po hlavní pozemní komunikaci.
(2) Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát řidič
přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím
zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se
zvířaty přicházejícím zprava.
(3) Řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat v
jízdě v křižovatce a za křižovatkou, takže by byl nucen zastavit vozidlo
v křižovatce.
(4) Na příkaz dopravní značky "Stůj, dej přednost v jízdě!"
musí řidič zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má do křižovatky náležitý
rozhled.
(5) Řidič vjíždějící na kruhový objezd musí dát přednost v jízdě
vozidlům jedoucím po kruhovém objezdu.
23
Vjíždění na pozemní komunikaci
(1) Při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní
komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech
jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému útvaru chodců nebo průvodcům
hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po pozemní komunikaci. To platí i při
vjíždění ze stezky pro cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou
pozemní komunikaci.
(2) Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič
zajistit bezpečné vjetí na pozemní komunikaci pomocí způsobilé a náležitě
poučené osoby.
(3) Vozidla vjíždějící na pozemní komunikaci musí být předem očištěna
tak, aby neznečišovala pozemní komunikaci.
24
Otáčení a couvání
(1) Při otáčení platí obdobně ustanovení o odbočování ( 21) a při
otáčení na křižovatce též ustanovení o jízdě křižovatkou ( 22).
(2) Při couvání řidič nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na
pozemních komunikacích.
(3) Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič
zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě
poučené osoby.
(4) Řidič nesmí otáčet a couvat
a)
na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech, například v nepřehledné
zatáčce a v její těsné blízkosti, před nepřehledným vrcholem stoupání
pozemní komunikace, na něm a za ním,
b)
na křižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti,
c)
na přechodu pro chodce,
d)
na přejezdu pro cyklisty,
e)
na železničním přejezdu a v jeho těsné blízkosti,
f)
v tunelu a v jeho těsné blízkosti,
g)
na pozemní komunikaci s jednosměrným provozem; smí však couvat,
jestliže je to nezbytně nutné, například k zajetí do řady stojících
vozidel nebo vyjetí z ní.
|